Město, lázně a letovisko 10 km západně od Pardubic. První písemná zpráva o Bohdanči jako o osadě je z roku 1343, kdy patřila opatovickému klášteru. Ve čtrnáctém století patřil Bohdaneč pánům z Cimburka, ale největší rozkvět Bohdaneč zaznamenal až za dob, kdy město vlastnil Vilém z Pernštejna. Nejvýznamnějším počinem pana Viléma bylo založení rybničního hospodářství jehož byl právě Bohdaneč střediskem. Po vládě pánů z Pernštejna se o hospodářství starala Královská komora.
K dalšímu významnému mezníku můžeme přiřadit založení lázní na konci minulého století, které přineslo významnou změnu do života městečka. S jejich vznikem se nerozlučně pojí jméno rodiny Veselých. První provoz lázní je datován rokem 1897 a je založen minerálním zřídle radioaktivní alkalické vody 21° teplé získávaném z hloubky 347,5 m. Z roku 1911 je lázeňský pavilón, významná kubistická stavba Josefa Gočára.

Půdorys města je středověký s velkým lichoběžníkovým náměstím. Raně renesanční radnice z poloviny 16. století, zbarokizovaná roku 1772, s podloubím, síněmi s renesan-čními lunetovými klenbami, terakotovým ostěním oken a barokní atikou. Kostel sv. Máří Magdalény původně gotický, do dnešní podoby vystavěn podle projektu T. Haffeneckera z let 1728 až 1738, s významnou sochařskou výzdobou od pokra-čovatele M. B. Brauna. Působivá malovaná architektura hlavního oltáře je od J. Kramolína z doby kolem roku 1774. Bohadaneč je rodištěm obrozeneckého básníka J. J. Langra a humoristy počátku 20. století K. Šípka.
Městem se Bohdaneč stal teprve v roce 1971, kdy obdržel městský status. Oficiální změna názvu na Lázně Bohdaneč byla městu přiznána v roce 1980.

Potvrzení: libovolné razítko