V rovinaté krajině 7 km od Pardubic vystupuje tato třetihorní vyvřelina 82 m nad okolní terén a tvoří charakteristickou dominantu východočeského Polabí. Až do počátku 15. století jsou veškeré písemné zmínky o existenci hradu pouze nepřímé povahy. Po vypuknutí husitské revoluce zde stál hrad hejtmana Diviše Bořka z Miletína. V 15. století se v držení hradu dále vystřídali Soběslav Mrzák z Miletína, král Jiří z Poděbrad a jeho synové. V roce 1491 koupil hrad s panstvím Vilém z Pernštejna. Za něj a jeho synů došlo k největším přestavbám hradu v pozdně gotickém stylu přecházejícím v rannou renesanci. Výsledkem byl dvouvěžový hrad, dochovala se pouze válcová věž na jihovýchodní straně, která je součástí čtyřkřídlového paláce. Důležité místo z hlediska hradní architektury zaujímá Kunětická hora výstavbou opevnění využívající mohutné zemní valy, kamenné zdi, suché příkopy a kruhové rondely. Celý systém obrany zajišťovali jednotlivé hradební okruhy a na severní straně opevněná přístupová cesta se šesti branami.

Po roce 1560, kdy se Kunětická hora dostala do držení královské komory, nastal úpadek. Ten vyvrcholil roku 1645, kdy za třicetileté války švédské vojsko hrad vypálilo. Podléhání zkáze urychlila těžba kamene vrcholící na přelomu 19. a 20. století. Pardubický muzejní spolek zastavil r.1916 těžbu a Kunětické družstvo zahájilo roku 1923 rekonstrukci podle plánu Dušana Jurkoviče. Po převzetí hradu do majetku státu byli v 70. a 80. letech provedeny další zásadní opravy, především hradního paláce.

Potvrzení: razítko, vstupenka